Články označené budíkem jsou přednastavený...


UPOZORNENI: Pokud se divite, ze tu uz nejakou dobu nejsem, tak to je z toho duvodu, ze jsem na dovolene v Italii... Velice se omlouvam, ale nebudu tu jeste mesic, protoze hned 19. jedu na skautsky tabor... Dobrodruztvi Eset pak dopisu, ale kapitolka na Facebook a Krutomluve bude spojena...

Vase Kapitanka Nemo, sedici v jedne male internetove kavarne...

Červen 2010

Vysvědčení

30. června 2010 v 10:31 | Kapitánka Nemo |  O mě
kapitankanemokeca.blog.cz
Mám úžasné vysvědčení... Podle mě je vysvědčení blbost... V Rusku ho nedávájí a všichni jsou šťastný...

Kapitola I. - Příjezd

27. června 2010 v 18:32 | Kapitánka Nemo |  P: Život je boj, tak připrav zbraně
Bastet by kapitankanemokeca.blog.cz
Téma: Úspěch

Úvod: Eset zase přálo štěstí. Její cestopisné knihy "Finsko - Země tisíci jezer", "Rusko - Země vodky", "Norsko - Putování fjordy" a "Česko - Země knedlíku" se prodávájí obrovskou rychlostí, tetu v práci povýšily a strýc se uzdravil z prasečí chřipky. Největší úspěch je však v tom, že se Eset dostala na univerzitu. Ze zkoušek byla velice nervózni, avšak zvládla to... postoupila na fakultu Egyptologie. Za týden odjíždí do Egypta.

Obrázky z VV za školní rok 2009/2010

24. června 2010 v 17:14 | Kapitánka Nemo |  Obrázky
Egypt kapitankanemokeca.blog.cz
Včera na výtvarce jsme dostali obrázky, které jsme za celý rok nakreslily... Některé sem přidam...

Úvod

21. června 2010 v 17:06 | Kapitánka Nemo |  P: Život je boj, tak připrav zbraně
Egypt m1 + r
Tato povídka je o holce jménem Eset. Narodila se v Egyptě, avšak hned po svém narození se stěhuje do Anglie, do Londýna, kde je vychováváná svou tetou a strýcem. V 15 letech jede se svou tetou do Řecka odkud pak cestují do Itálie a navšítíví také Španělsko. Cestování Eset uchvátí natolik, že se napevno rozhodne, že jakmile vyroste, stane se cestovatelem, vědcem a spisovatelem v jedné osobě. V 19 let se jí její přání splní. Začíná cestovat. Ze začátku pouze do Evropy, pak do Afriky. Příběh s názvem "Život je boj, tak připrav zbraně" bude o jejím cestování do Egypta, kde Eset prožívá nejrůznější dobrodružství.

Zajimavé na tomto příběhu je, že každý týden zveřejním jednu kapitolu. Každá kapitola bude patřit k tématu týdne. Takže tento týden se můžete těšit na první kapitolu, která bude o nějakém úspěchu!

11.06.2010

11. června 2010 v 22:22 | Kapitánka Nemo |  Deník
AlertNotebookDneska je úžasný den. Teda, zatím ta půlka dne je úžasná, ale myslím si, že ta druhá půlka nebude o nic horší. Dneska jsme měli pouze 4 hodiny, protože nám 5. odpadla. První dvě hodiny byla matematika. Docela nuda, jen při té druhé hodině mi profesorka sebrala sešit na německý jazyk, protože jsem opisovala úkol. Na konci hodiny mi pák udělala kázání, že o matematice si nemám nemčinu vůbec vytahovat. Pak mi ale sešit vrátila a já jsem byla šťastná, protože holka, ketrá mi ho půjčila už na mě vyplitvala celou svou zásobu sprostých slov. Pak jsme měli tu pekelnou němčinu. Úkol jsem si stihla opsat. Probírali jsme příčestí minulé. Pak jsme měli suplování dějepis. Hráli jsme hry. Poznejte kdo jsem apod. Pak jsem šla domů a teď píšu ten článek, který nejspíš přečtete až když já budu za sedmero horami. Jedu se skauty na výpravu. Tak omluvte mou víkendovou nepřítomnost.

10.06.2010

10. června 2010 v 22:04 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
Dneska byl strašný den. Ráno bylo všechno normální. Vstala jsem hned po rozeznění budíku a pustila se do úkolu z matematiky. Až jsem ho měla hotový, šla jsem se nasnídat a pak jsem šla do školy. Zatím je všechno v pořádku. První hodina - ČJ - nesmírná nuda. Druhá hodina - Zeměpis - není o nic lepší, stejně tak proběhla i třeti hodina - AJ a čtvrtá hodina - Matematika. Další hodina, pátá, se ovšak líší, dneska píšu rozhodující písemku. Tato písemka rozhodne mou známku. Průměr mám 3,52, co bude na vysvědčení? Tři nebo čtyři? Píšu písemku, je na kapaliny a optiku. Optiku mám celou dobře, z kapalin mám správně pouze jedinou odpověď. Z písemky dostávám tři. Nepochopitelným způsobem mi to zhoršuje průměr na 3,63. Učitelka prohlásí. Nemo (samozřejmě, že neřekla Nemo, ale moje příjmení, ale to sem psát nebudu)! Z písemky dostáváš tři. Na vysvědčení dostáváš 4. Málem jsem se rozbrečela. Ale vydržela jsem. Další hodinou byl dějepis. Probíráme Třicetiletou válku. Nuda. Konečně, zvoní! Jdu do učebny číslo 24. Sedím tam asi hodinku, pak jdu na odpoledku. Mám dvě hodiny dramatické výchovy. Do 16:15. Odpolední vyučování skončila a já jdu do Hudební školy pro sestru. Sedím tam 45 minut a čekám, než jí skončí výuka. Pak čekám dalších 5 minut. Jdu se zeptat, kde je sestra k učitelce do kabinetu. Je za 5 minut 17 hodin. Učitelka mi oznamuje, že sestře končila výuka v 16 hodin. Teď už to opravdu málem nevydržím a rozbreču si. Avšak vydržím a jdu domu. Tam se velice pohádám s matkou. (spíš, že na ní začnu řvát). Matka se naštve. Bojím se, že mi zakáže jet na skautskou výpravu. Rychle utíkam domů (na matku jsem řvala v naší restauraci). Tu si sednu za počítač a sedím tu přes 3 hodiny. Pak příjde otec a poprosí mě, jestli bych mu nepomohla s barvením vozů. Převleču se do hadru a jdu barvit. Aspoň se uklidním. Otec mi dovoluje jet na tu výpravu. Jsem ráda. Dnešek ukončují timto článkem. Dobrou noc!

09.06.2010

9. června 2010 v 22:06 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
Dneska nebyl vůbec vyjimečný den, ale nebyl ani nudný. Ráno jsem vstala, nasnídala si a šla do školy. Půl kilometru za mnou, další půlka a už jsem ve škole. První dvě hodiny máme výtvarku, lepíme mozaiku. Ruce ušpiněné, ale nádherný ýtvor je na světě. Sice už jsme je měli hotové a dneska jsme jenom tmalily, stejně to dnes bylo náročnější, než minule. Další dvě hodiny byli tělocvik. Připravovala jsem se nasmrt, ale dneska se pouze dělali opravy. Opravila jsem hod kriketovým míčkem z 5 na 4. Pak jsem zametala písek z drahy, když ostatní opravovali skok do dálky. Další hodina byla literatura. Dnes byli dva referáty. Jeden na knížku s velice známým názvem King Kong. Druhá nebyla méně známá, byla to knížka Stříbrná židle z trilogie Narnie. Podle rozvrhu bychom pak měli mít občanskou výchovu, avšak učitel si zlomil při fotbale nohu, proto nám to odpadalo. Šla jsem do auly, kde mě pozdějš našla Hašlerka. Psali jsme dopis do novin Sedmička. Psali jsme, jestli nechtějí náš článek. Rozhovor s perlou ČR v šachu. Kamilou Stránskou. V osmi letech měla 2. místo v mistrovství ČR do 8 let, v 10 letech pak měla 3. místo v mistrovství do 16 let. Doufáme, že náš rozhovor přijmou a otisknou ho v novinách.

08.06.2010

8. června 2010 v 21:19 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
Dneska byl opravdu super den. Ráno jsem vstala a vzpoměla jsem si, že nemám projekt na anglický jazyk. Vymyslela jsem postavu, Mallory. Dala jsem jí povolání: Cestovatelka a spisovatelka. Poslala jsem jí do Benátek. Přesně v tu dobu, kdy byl ples maskarád. Nakonec tam zemřela. Měli to být 6 obrázku. Mě nic nenapadalo. Chtěla jsem, aby na 5 obrázku potkala zamaskovaného pána a na šestém obrázku se s nim líbala. Avšak pak mi pohled padl na knížku, kterou jsem četla večer. Šifra mistra Leonarda. Na ruské obálce je zobrazena Smrtka, jak má před obličejem masku. Tak jsem pátý obrázek změnila. Na pátém obrázku na ni vykukoval z rohu ten samý pán, v ruce měl masku starce. Na šestém obrázku byl muž zvětšen. Odkrýval si maskou obličej a zpod masky vykukovala lebka. Smrtka si přišla pro cestopisovou spisovatelku. Odnesla si jí do očistce. V další trilogii Mallory piše cestopis Jak z Očistce do Pekla a zase zpátky. Tak jsem to nakreslila. Nápad byl dobrý, avšak obrázek strašný. Šla jsem do školy. Hodiny popisovat nebudu, protože to byla nesmírná nuda. Řeknu jenom, že na německém jazyku jsem dostala už druhou 4 za tento týden. Poslední hodinu jsme měli hudební výchovu. Tančily jsme. V párech. Já jsem byla s holkou. Všichni ostatní byli kluk + holka. Já a ještě jeden pár jsme měli štěstí a byli dva holčičí páry. Tančily jsme Ča Ča Ča a Valčík. Bylo to super.

07.06.2010

7. června 2010 v 21:54 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
Dneska byl obyčejný den. Ráno vstávat a pak dělat rozcvičku. Běhám kolečka. Pak jdu do školy. Pěšky. Mám to asi kilometr. Ve škole si připadám jako v pátek. Už o čtvrté hodině si připadám unavená. Pak oběd. Já na něj samozřejmě nejdu. Sedím v Bergbaru a hraju hru na mobilním telefonu. Zvoní, jdeme s Hašlerkou na anglický jazyk. Tam se omlouvám, že nemám projekt. Poslední termín na odevzdání úkolu - zítra o velké přestávce. Zvoní. Jdeme na tělesnou výchovu. Převlíkáme se. Jdeme ven. Hodina tělesné výchovy končí a my ztěžka přesouváme nohy. Jdeme do šatny. Navízim Satanistce, jestli nechce se mnou natáčet film Harry Potter´s chlidren. Ona chce. Domluvily jsme se na neurčitý termín o prázdninach. Ztěžka přesouvám nohy a jdu doma. Sednu se za počítač a píšu články na World of Dinos. Dodělám slíbenou Dino ZOO Soutěž a pozdějí vyrobím diplomek za poznávačku. Přišel otec, chce abych mu uvolnila počítač. Já jdu do pokoje a čtu si. Uplynulo přes 4 hodiny. Teď tu zase sedím za notebookem a píšu tento zápis. Otec jí. Brácha jí. Babička jí. Sestra spí. Matka pracuje. Děda pracuje. Já píšu. Teď Vám všem popřejí dobrou a padám. Dobrou! *odhlašuju se a jdu se taky najíst*

06.06.2010

6. června 2010 v 20:53 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
Sice jsem slibovala, že dnes taky půjdu na oslavu začátku Lázeňské sezóny, ale nějak mě to tam netáhlo. Seděla jsem doma za počítačem, asi od deseti hodin. Původně jsem měla naplánovano upravit ve Photoshopu fotografie, ale nějak se mi nechtělo. Seděla jsem a prohlížela blogy, za pár hodin mě ze zahrady zavolál otec, že griluje. Ptál se mě, jestli chci taky šašlyk. Řekla jsem mu, že ano (jak ráda bych sem napsala, že "jo"). Řekl mi, přijď za 25 minut. Prohlížela jsem si další a další blogy a brala inspirace pro ten svůj. Uplynula půl hodina, šla jsem do naší restaurace, šašlyk byl připraven. Najedla jsem se a šla zpátku za počítač. Teď tu sedím a současně toto píš a současně se dívam se svými mladšími sourozenci (11 a 7 let) na "Jen počkej!". Originál, v ruštině. Mě to samozřejmě nevadí, ale sousedům ano. Doma je dusno a my máme oteřené okno. Řve to na celou ulici.

Seznam a pocity

6. června 2010 v 16:04 | Kapitánka Nemo |  O mě
Music
Řekla jsem si, že sepišu seznam kapel a lidí, jejíchž písničky (a/nebo hudbu bez slov) poslouchám. Není to tak, že když je to na prvním místě, tak to znamená, že to poslouchám víc, než když je to na místě pátém. V závorce je uvedená nejlepší písnička.

1. Apocalyptica (Ruska)
2. Nightwish (Nemo)
3. Mozart (Malá noční hudba)
4. Vivaldi (Čtyři roční období - Zima)
5. Rammstein (Moskau)
6. Dark Sanctuary (Les Memoires Blessees)
7. Two Steps From Hell (Love & Lose)

A teď vám popíšu své pocit k písničkam, uvedeným v závorce. Začnu od konce.

7. Two Steps From Hell a Love & Lose
Hudbu Two Steps From Hell mám ráda kvůli dramatičnosti. Právě proto jsem vybrala tuto písničku. Jejích hudba je nádherná, když jí poslouchám (což je většinou v noci) připadá mi můj pokoj jako magický vesmír. Tma pokoje a světlo svíčky, kterou mám před spaním rosvícenou. Máme doma elektřinu, nebojte se, ale svíčky zbožňují.

6. Dark Sanctuary & Les Memoires Blessees
Dark Sanctuary moc neposlouchám, jejích písničky mi připadají divné. Hlavně kvůli náboženským tématům, které do svých písniček vkládají. Ale Les Memoires Blessees se od jiných jejích písniček liší. Les Memoires ani není písnička. Je to také hudba. Fascinuje mě klavír, slažený s deštěm. A na konci odbíjející hodiny. Právě kvůli této "písničce" jsem zařadila Dark Sanctuary do svého sezamu.

5. Rammstein & Moskau
Tuto skupinu jsem poslouchala asi rok. Jejích písničky jsou tvrdé a text většiny písniček obsahuje sprostý obsah. Vezmeme například písničku Pussy. Melodie jejích písniček se mi líbí avšak pouze v tom případě, že neznám překlad. Ale stejně jsem Rammsteiny zařadila do svýho seznamu. S písničkou Moscau. Tuto písničku zpívají se skupinou T.A.T.U. (kterou jsem také nějakou dobu poslouchala, ale už ne). Sice tam moje rodné město pomlouvájí, ale říkají tam o Moskvě i něco pěkného. Třeba na začátku. "Tato písnička je o nejnádhernějším městě světa - Moskva!" sice to říkají TATU, ale mě to navadí. Rammsteiny vlastně poslouchám doteď. Když někam daleko jedeme autem, vždy je mi špatně. (jak se řekne spisovně, že se vždy pobleju?? xD) Ale jednou jsme jeli do Tropical Islandu a já jsem zrovna měla na MP3 staženo pár písniček od Rammsteinu. Poslouchala jsem celou cestu a nic. Nebylo mi vůbec špatně! Takže teď když někam jedem, vždy mám MP3 po ruce.

4. A. Vivaldi & Winter
Tato skladba je z klasiky abolutně nejlepší, vždy ráda poslechnu zvuk housli. Když poslouchám tuto skladbu, vždy si představují různé okamžiky ze svých zimních zážitku.

3. Mozart & Malá noční hudba
Mozart se u mě v srdci usidlil už v mých 5 letech. V okamžiku, kdy jsem začala chodit na balet. Když poslouchám tuto hudbu, vždy si vzpomenu na tvrdý trénink, ale pozdějí na nádherné vystoupení a nadšení v očich rodičů. Doteď, i když už na balet nechodím si rada vzpomenu na tance z minulosti a zopakuju je. I když už zapomínám. Když poslouchám "Malou noční hudbu" vždy si představují tanec andělu.

2. Nightwish & Nemo
K této skupině mě přivedla spolužačka. Nevím, co bych o ni měla napsat. Nevadí mi odchod Tarji. Nevadí mi Anett. Pisnička Nemo mě přivádí k vzpomínkam na školu. K vzpomínkam na přátele a k myšlenkam, kdy to už skončí?

1. Apocalyptica & Ruska
Ani o tédle skupině nevim, co napsat, avšak zvuk jejích violoncell zbožňuju. Při jejích skladach se vždy odpočinu. Okamžiky, kdy poslouchám Apocalypticu jsou pro mě velice cenné. Nemusím při nich myslet. Což je jediná doba, kdy myslet nemusím. Ano, máte samozřejmě pravdu, také nemusím myslet, když spím... Sen a Apocalyptica... Výborně se k sobě hodí...

22:22, 23:18

5. června 2010 v 22:23 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
A je to tu! I když nebydlím v centru města i u nás je slyšet ohňostroj. Nemyslím si, že jsem o něco přišla.

23:18

Abych nepsala nová článek, píšu to k tomuto, krátkýmu. I když je 23:19 tak rodiče zase otevřeli restauraci. Je to divný, ale takhle v noci kolem naší vily chodějí pořád davy lidí. Co na těch nočních procházkach ti opilý človíčkové maji??

05.06.2010

5. června 2010 v 22:19 | Kapitánka Nemo |  Deník
Notebook
Dneska byl dobrý den. U nás ve městě se každoročně oslavuje začátek Lazeňské sezóny a tento víkend je právě tato slavnost. Všude stojí stánky s zajimavými věcmi. Sladkostmi, ručně vyrobenými věcmi, oblečením a s jiným. V 22:22 je ohňostroj, ale já jsem doma a píšu tento článek. Mama říká, že jsem dneska utratila nejvíc peněz. Zapoměla jsem napsat, že tam byli i kolotoče. Jezdila jsem na Break Dancu. Pak jsem jedla borůvkový pendrek. Ale pak mi po tom pendreku a Break Duncu bylo špatně. Hledali jsme celou rodinou pro mě pití nebo zmrzlinu. Nakonec jsme našli jeden stánek se zmrzlinou. Šli jsme do parku, kde jsme seděli na trávě a jedli zmrzlinu. Po tom, co jsme se odpočinuly od těch dávu lidí, jsme šli zase zpátky. Ale tentokrát to byla větši sranda. Dělala jsem zajimavý strom z uschlých květin. Pozdějí přidám fotku. V jednom stánku jsem koupila přivěšek, pentagram. Ještě jsem koupily ovčí sýr, za který jsme dali přes 500 Kč. Koupily jsme různý druhy. Ale nejlepší ze všeho bylo vystoupení Rammsteinu. Sice to byli pouze Rammstein CZ, ale mě to rozhodně nevadilo. Sice jsem měla místo úplně na největším sluníčku, ale ani todle mi nevadilo. Stála jsem tam a přikyvovala do temtu písničky. Ach jo, jak já ty jejích písničky milují. Ano vím, že text těch písniček není pro holky. Obvzlášť několik. Tento den byl pro mě obvzlášť šťastným zážitkem. Zítra tam půjdu zase.

Takové malé upozornění...

5. června 2010 v 19:58 | Kapitánka Nemo |  Deník blogu
Warning
Zdravím čtenáře tohoto blogu! (Jestli takový ještě existujou...) Velice se Vám omlouvám, že jsem už dlouho nic nepřidala. Ale ode dneška se do změní. Na nějakou dobu, bude blog úplně jiný. Projekty, které tu byli budou pozastaveny, obnoví se design a na tomto blogu bude po nějakou dobu pouze deník. Nevím, co mě k tomu přívádí, ale ode dneška budu také psát a mluvit spisovně. Nebo se o to aspoň budu snažit. Také jsem se rozhodla, že napíšu nějakou tu povídku. Jestli Vám to vadí, nemusíte sem chodit, ale podle mě je to lepší, než pozastavit blog do konce měsíce.